Vážená paní Markéto,
nevím, že bych Vám byla dala souhlas k otištění mého fejetonu z mých www, abyste s ním mohla opět okamžitě běžet žalovat lidem, kterým díky svému nedostatečně kvalitnímu vychování neustále ubližujete, místo toho, abyste je měla v úctě. Můj život je pouze má věc a Vy nemáte žádné právo mě neustále obtěžovat a sledovat a předhazovat mé činy komukoli dalšímu za cílem co největšího ublížení.
Netuším, proč Vám stále na mě něco vadí, proč sobě i okolí potřebujete dokazovat, že jste ve všech směrech lepší než já. Přitom pokud byste byla schopna podívat se na své chování, pak byste musela zjistit, že svými činy dokazujete pravý opak.
Vaše záměrně vymýšlené lži a zlomyslné pomluvy jsou do nebe volající a nevím, kdo by jim po těch letech Vámi inscenovaných intrik ještě věřil. I Vaše tvrzení, že Vám můj ex manžel říkal, že je rád, že se mě zbavil nebo že mě moje tchýně pomlouvá, považuji za lživé a klidně si je můžete pro příště nechat od cesty. Oblíbeným tématem Vašich hysterických scén se pro vás stal muž, kterého pomalu denně předhazujete svému manželovi s tím, že jsem s ním kdovíco měla nebo dokonce stále mám a přitom manželka tohoto muže sem ke mně přijela do mého nového bytu už 2x na návštěvu. Ostatní muže, které se mnou ve svých záchvatech počínajícího šílenství spojujete, buď vůbec neznám nebo jim vykám. Nevím, zda byste to dokázala, ale rozhodně vím, že by Vám to prospělo – přestat lhát.
Opakovaně kritizujete skutečnost, že se scházím s Vaším manželem, ale dovolte mi připomenout Vám, že jste dne 5.4.2007 byla za mnou a řekla mi, několikrát, že si Vašeho muže mám nechat. Já jsem Vás, jak si jistě pamatujete, trpělivě vyslechla a Váš afektovaný monolog jsem uzavřela slovem "děkuji". Tím považuji věc za vyřízenou a nevím, co byste chtěla ještě řešit? Dostala jsem od Vás krásný dar, tak si ho vážím a chovám se k němu jako k daru a ne jako ke kusu hadru. Možná Vás překvapuje, že udávám konkrétní datum této úžasné scénky, kterou jste nám ve firmě předvedla. Jistě jste odtušila správně, ano, píši si deník a v něm mám všechny Vaše sprosté urážlivé osobní i rádo by anonymní sms, které jste kdy poslala mě nebo svému muži, všechny vymyšlené nechutnosti, které kdy o mě lidem se svou matkou navykládala a mnoho dalších zajímavých skutečností a šokujících odhalení, které by rozhodně pobavily nejen všechny, co Vás znají, ale i mnohé další. Díky dostatečně bohatému podkladu není problém jej na své www také vyvěsit nebo jej literárně zpracovat a vydat knižně. Slibuji, že byste byla hlavní postavou a byl by to Bestceler!!!
A nyní k tomu neustálému srovnávání, když Vás to tak baví. Tvrdíte, že můj bývalý manžel je konečně spokojený. Ano, já myslím, že spokojený je. Vždyť náš rozvod ode dne podání trval 2 měsíce, naše děti nebyly zatahovány do žádných debat ohledně rozchodu či majetku, jediné, čím si musely projít byl povinný rozhovor se sociální pracovnicí, která shledala, že jsou děti v pohodě a pochválila nás, že jsme výborní rodiče, pokud jsme udělali vše proto, aby byly děti v klidu a aby se kdykoli mohl kdokoli z nás na jakoukoli dobu s kterýmkoli dítětem stýkat. Soudkyně se nás na závěr stání zeptala proč se vlastně rozvádíme, když se dokážeme o všem bez problémů v klidu dohodnout.
Situace v našem manželství byla vždy jen věcí nás dvou, ani v jednom jediném případě jsme se svými problémy neotravovali život svým rodičům, ani svým dětem, natožpak abychom je cíleně zatahovali do svých sporů. Pro Vás se bezohledné obtěžování nejbližších stalo koníčkem, je Vám úplně jedno, jakou způsobujete v jejich duších paseku, hlavně že se můžete chvíli před někým vztekat. Vaše chování je znakem morálně nedostatečně vyvinutého dospělého jedince, který se v pomalu čtyřiceti letech chová jako malé rozmazlené dítě, které žaluje u maminky, když mu někdo bere hračku, kterou samo pohodilo.
Závěrem chci říci už jen jediné. I já jsem měla nárok na polovinu firmy, kterou jsme za trvání manželství kupovali, a ve které jsem, na rozdíl od Vás, roky opravdu pracovala, měla jsem nárok na polovinu auta, polovinu prostředků vynaložených na opravu horního patra domu… Jak vidíte, firma zůstala celá, auto zůstalo u firmy, z bytu jsem odešla. Nejsem totiž hamižná a pokud se stále potřebujete se mnou srovnávat, pak se nad tím, co jsem dokázala já, zamyslete a předveďte, že jste ještě lepší.
Já jsem si s tchánem, tchýní a celou jejich rodinou dokázala udržet s čistým štítem, bez pomluv a lží vynikající vztahy. Dokážete to i Vy?
Přeji Vám hodně štěstí v životě a nalezení klidu pro Vaši znepokojenou duši.
Jana