Malovala na sklíčka
(věnováno mojí drahé sestřičce)
1. Malovala na sklíčka
zatoulaná písnička.
Malé něžné kvítky
ozdobily zídky,
tóny v barvách nehlučí.
Díky svojí vůli
nezůstala v půli
což jí slávu zaručí.
ref: Zahořel svět a nosí ji na rukou,
pár holých vět je její zárukou.
Teď když už zná marnost všech nadějí
uvěří všem kdo zázrakům nepřejí.
Talent má a úroky žádá pro svůj cit,
tak to má být.
2. Malovala na sklíčka
zamyšlená holčička.
Malovala s vírou
růžovou a bílou
díky svému vyznání.
Dnem i nocí snila,
červená jí zbyla,
slzy z očí vyhání.
ref: Zahořel svět a nosí ji na rukou,
pár holých vět je její zárukou.
Teď když už zná marnost všech nadějí
uvěří všem kdo zázrakům nepřejí.
Talent má a úroky žádá pro svůj cit,
tak to má být.
3. Malovala na sklíčka
opuštěná babička.
malovala právě
dva milence v trávě
ve vzpomínce na mládí.
Jemné tenké čárky
ukončily války
tichým gestem posledním.
ref: Zahořel svět a nosí ji na rukou,
pár holých vět je její zárukou.
Teď když už zná marnost všech nadějí
uvěří všem kdo zázrakům nepřejí.
Talent má a úroky žádá pro svůj cit,
tak to má být.
Komentáře
Přehled komentářů
Milá Jano, všechny tvoje básničky se mi líbí. Mají nápad a cit. Skoro každý den se k nim vracím, vracím se i k Tvým stránkám jako celku. Děkuji.
Veršovánky
(Karel Prager, 13. 5. 2009 8:22)