Rým
Našla jsem svůj vlastní rým
a teď nevím, co dělat s ním,
jistě někde místo svoje má.
Já vezmu si ho do prádla,
kde jen jsem ho ukradla?
A co to pro mě vlastně znamená?
Hej, hej, to je síla,
hej, hej, kde je ta díra.
Tak začíná mý hledání,
zvon mi v uších vyzvání
jak proházím ta díla ztracená.
Teď hladí mě pár vzpomínek,
v mý duši zaplál plamínek,
hlava těžká už je zmatená.
Hej, hej, to je príma,
hej, hej, žádná špína.
Jsem krásou veršů posledlá,
rozcuchaná a pobledlá
a neumím se týhle vášně vzdát.
Koukám do svýho notesu
pár veršů s chutí přednesu
a dneska asi už nepůjdu spát.
Hej, hej, já stále tápu,
hej, hej, už ale chápu.
Těch veršů bude víc než dost
a já už začínám mít zlost
že nebudu rýmu prospěšná.
Tak nezbývá než přestat číst,
otočit na nový list
a napsat slova více úspěšná.