Úterní sešlost
(věnováno mým nejlepším přátelům Jiřímu a Vláďovi)
Úterní sešlost, ta náhodná shoda
chutná jak víno a do srdce bodá.
Míří své šípy a hladí mou duši,
ať se to komu chce líbí a jak chce sluší.
Jaký má lesk a jaký má třpyt.
Je to má neděje, kterou chci mít.
Úterní sešlost je příjemná změna,
kde rodí se city i beze jména.
Úterní sešlost mi chybí, když není.
Pak není mi do zpěvu a jenom si broukám,
do stropu koukám
a vím, co se mění.
Skládám si rýmy a rytmus mi chybí,
celou mě spaluje myšlenka Kdyby…
Snad v ní je má síla, snad v ní je můj lék,
to prozradí ráno až vystaví šek.
Úterní sešlost je klíč ke všem splínům.
Až zahodím náhodu, pocítím vinu.
Pak bude mi konečně zas o moc líp.
Zaseju samotu a sklidím Typ.
Mám vás ráda kluci.