Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Už nejsi můj

10. 4. 2007

Jak těžké je cítit se sama

a přitom tak nesmět žít.

Jak  bolavá jsou rána

když srdce nechce, ale musí bít.

 

Vzpomínky v mysli

jedna přes druhou se tlačí.

Prameny dávno vyschly

spálil je plamen z huby dračí.

 

Ztrápená smutkem  a činy

řvu hlasem bolestí

nemám pocit viny

že mě touha svedla na scestí.

 

Jak kočka si lížu rány

co osud mi do vínku dal

mé noci jsou neprospány

ničí mě nespoutaný  žal.

 

Bloudím tu v kruzích

bosá, nahá a zmožená

topím se dluzích

tak neuvěřitelně zraněná.

 

A  svět si náhle zevšední

má duše už není marnivá.

Naděje zmizela poslední

vše rázem smutkem oplývá.

 

Svobodu bez kříže

nechávám nepoznanou.

Zavřené za mříže

slzy mi z očí kanou.

 

Chytit tak rybku zlatou

věděla bych co si přát

ne zůstat věčně mladou,

ale zůstat s tebou napořád.

 

Přání má nebudou vyslyšena,

nestanu se rybářem

jsem jenom prostá žena

spoutaná smutným žalářem.

 

Chci prosit, ne však lkát

a najednou nevím celá zmatená

proč hada se mám bát

když lvice jsem právem rozená.

 

Už nejsi můj a já nejsem tvá

co tedy oba smíme?

Žít a  plnit poselství svá?

Ze zbylých drobků se nenajíme.

 

Já hladová i sytá

sama sobě připadám

Naděje v mé duši skrytá

tajně fandí náhodám.

 

Chci najít nové řešení

chci se zase umět smát

chci zbořit svoje vězení

co víc si můžu přát?

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

......

(Alanta, 10. 4. 2007 14:06)

Láska je nám posílaná v mnoha podobách a prožitcích, je to jedinná strava naší duše, dává nám Vše.Krásná písmenka jsi poskládala,Jani.
Těším se až je budeš proplétat Radostí, protože Láska a Radost je ta správná kombinace pro naše duše.