Jdi na obsah Jdi na menu
 


Bumerangy

10. 4. 2007

Bumerangy, stejně jako menhiry, nacházejí ar­cheologové v navzájem vzdálených oblastech naší planety. Bumerang mimo Austrálii používali lidé také v severovýchodní Africe, znali jej ve starém Egyptě a Mezopotámii, dokonce i v Evropě. V Ho­landsku byl vykopán dubový bumerang starý asi 2200 let. Nejstarší bumerang pochází z Polska, radiokarbonová metoda prokázala jeho přibližné stáří 20300 let. Vzhledem k tomu, že dřevo není trvanlivý materiál, je možné předpokládat, že ta­to zbraň byla v dávné minulosti velmi rozšířená. Menhir a bumerang mají společný pravěký původ, nacházejí se na různých kontinentech a vyznaču­jí se vysokým stupněm technické úrovně.

Jan Novák v deníku Právo napsal: "Aerodyna­mika bumerangu je mnohem složitější než křídla letadel, jejichž konstrukci si nelze představit bez složitých výpočtů a výzkumu v aerodynamických laboratořích. Vztlak u křídla letadla, který působí směrem vzhůru, je způsoben tvarem křídla, který nutí vzduch obtékat horní hranu rychleji než spod­ní. Stejný profil má i bumerang, ale aerodynami­ka tohoto vrhacího nástroje je značně složitější. Ramena bumerangu svírají navzájem tupý úhel a za letu se otáčejí kolem těžiště, které není v mís­tě ohybu, ale ve volném prostoru, několik centimet­rů před ním. Kromě této rotace konají ještě jeden pohyb, letí dopředu ve směru, jímž byl bumerang vržen. Rameno, které se otáčí po směru letu, je ob­tékáno vzduchem rychleji (rychlosti letu bumeran­gu a rotace se sčítají) než druhé, otáčející se proti směru letu (rychlosti se odečítají). Vzniká tedy síla snažící se naklonit osu rotace. Jenže to není tak jednoduché. Působí zde totiž ještě další pozoruhod­ný jev, kterému se říká precese. Vzniká u každého rychle rotujícího tělesa a projevuje se tím, že osa rotace se snaží stále mířit jedním směrem. To se jí sice nepodaří, protože aerodynamické síly mají na­vrch, ovlivní však let bumerangu natolik, že jeho dráha dostane tvar složité křivky končící na svém počátku. Přitom letové vlastnosti tohoto primitiv­ního nástroje jsou opravdu vynikající. Je napří­klad popsán případ, kdy bumerang, který se dostal do termického proudění, plachtil na vzdálenost 16 kilometrů. "

Nepřekvapilo by mne, kdyby skeptici vysvětli­li původ bumerangu tak, že to byla ohnutá větev, která čirou náhodou měla popsané letové vlast­nosti a posloužila pak jako vzor pro výrobu dalších bumerangů. Takové tvrzení ale nemůže obstát v souvislosti s jejich výskytem na více kontinen­tech, podobně jako tomu je v případě menhirů. Hovořit o vývoji bumerangu nelze, mohl by být zkonstruován pouze na základě znalosti aerody­namiky, pro niž byl podnětem vývoj letadel. Vše nasvědčuje tomu, že jde pouze o předání informa­ce pro praktické využití, bez znalosti podstaty ce­lé věci. Jak jsem již uvedl, stáří palestinských menhirů se odhaduje asi na 4 500 let a vznik pol­ského bumerangu se klade do doby před 20 300 roky. V dávné historii naší planety mohlo tedy do­jít k většímu počtu kontaktů s technicky vyspělou civilizací.

Třebaže doba používání bumerangu je víc než úctyhodná, naše civilizace nebyla ještě v devate­náctém století let schopna pro nedostatek teoretic­kých poznatků zdůvodnit princip jeho fungování. Můžeme se tedy domnívat, že ze stejných důvodů dosud není možné zdůvodnit funkci menhirů.

 

(i tento příspěvek byl použit s laskavým svolením pana Miroslava Provoda)

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář